1. Zastavení – hrad Český Šternberk

Vypadá to, že písnička vám moji milí přidala do kroku 😊 a zavedla vás až sem, k bráně hradu Český Šternberk. Na tomto hradě bydleli Šternberkové už ve 13. století a jako na jednom z mála hradů žijí až dodnes.

Podívejte se dovnitř do hradu a zvlášť si prohlédněte rodokmen rodu Šternberků a také svatební erby Šternberků. Naleznete erb, který vznikl spojením Kunhuty ze Šternberka a Jiřího z Poděbrad?

O vzniku hradu Český Šternberk toho vím docela hodně. Podle toho, co jsem slyšel, založil hrad Šternberk Zdeslav z Divišova roku 1241. Důvod byl ten, že král Václav I. se obával nájezdů Turků, proto vyzval šlechtice, aby postavili v Čechách hrady jako obranu proti nim. Hrad Zdeslav pojmenoval podle rodového erbu a na základě toho si začal říkat ze Šternberka

Erb tenkrát nemohl vlastnit kdokoliv. Erbovní znamení byla udělována za mimořádné zásluhy a statečnost v boji, diplomatické úspěchy, či zbavení krajiny nebezpečného zvířete apod. Erbem si rytíři ve středověku označovali své brnění a přilbu, aby se dalo jednoduše rozeznat spojence od nepřítele. Pokud byste chtěli o erbu zjistit víc, podívejte se sem .

Rod Šternberků měl ve znaku zlatou osmicípou hvězdu, která má představovat Betlémskou hvězdu. Dle legendy nebyl předkem Šternberků nikdo jiný než jeden ze tří králů, král Kašpar. Šternberkové sice neměli s největší pravděpodobností s Betlémem a narozením Jéžiše nic společného, ale tenkrát byla velká móda odkazovat se na vznešenou historii a starobylost rodu. Stejně tak bylo moderní poněmčovat názvy, a tak rod spojil německá slova Stern a Berg – hvězda a hora a vznikl z toho hrad Šternberk. Jak jistě víte, v Čechách je takových hradů, které končí na berk, více. V Brně je to Špilberk, poblíž Liberce Lemberk, nebo také Rožmberk. Další hrady zase končily na štejn, což v překladu znamená kámen. Těch je ještě mnohem víc.

Podle další pověsti roku 1241 (viz obrázek) porazil Jaroslav ze Šternberka v čele královského vojska u Olomouce Tatary, čímž zachránil Moravu a vlastně i celou Evropu před vpádem Mongolů, kterým se říkalo Tataři. Každopádně, ať to byla pravda, nebo ne, Šternberkové si na základě této legendy nechali vymalovat výjevy z bitvy ve svých zámcích a kostelích.

Avšak co mi říkal můj přítel kronikář Přibík Pulkava z Radenína, bitva se pravděpodobně odehrála až roku 1253. A nebyl to Jaroslav, ale Zdeslav. A cizí vojska možná odtáhla proto, že je k tomu přiměl sám papež: “Tataři (ve skutečnosti to byli Uhrové) vnikli na Moravu, zpustošili její část, u Olomouce pobili velké množství lidí, … a konečně, když přišli tamtéž před město Olomouc, nějaký urozený muž se Šternberka, tehdy hejtman téhož města, z města vyšel, podobně na ně (pomocí lsti) statečně zaútočil (v noci) a zabil jejich náčelníka, smrtelně ho zraniv. Tataři, zarmoucení jeho smrtí a velice ohromeni, utekli zpět do Uher. Řečený pán ze Šternberka tehdy za tento skvělý čin dostal darováním českého krále nějaké statky u Olomouce, na nichž na památku postavil nový hrad Šternberk.”

Je to pravda, nebo není? To víte, stalo se to už dávno, a nikdo přesně neví, jak to bylo. Ani já si to už nepamatuju. Ale podívejte se sem a posuďte sami 😊.

Abyste přišli na heslo, které vás posune k dalšímu úkolu, musíte vyřešit tuto hádanku. Odpověď na ni naleznete uvnitř hradu na 1. prohlídkovém okruhu 😊. Vztahuje se k nejznámějšímu členu rodiny, o kterém si budeme vyprávět až na konci putování.

Abyste si mohli udělat fotku dokumentu, který vám v luštění pomůže, prosím, nahlaste na pokladně před prohlídkou, že putujete za Sternbergy. Udání této informace vám zajistí povolení vyfocení tohoto dokumentu zdarma.

Nápověda

Heslo pro zobrazení nápovědy: pomoc1

Nápověda 2 – řešení

Heslo pro zobrazení nápovědy: pomoc2

Pokračovat na další stránku