Jak jsem začala dělat to, co mě baví a naplňuje

Jmenuji se Jitka Kadečková a dělám to, co mě baví a naplňuje. Ale nebylo tomu tak vždycky…

V ŽÁDNÉM ZAMĚSTNÁNÍ NEVYDRŽÍM – ALE PROČ? Několik let po škole jsem se snažila „prorazit“ na pozici administrativní pracovnice. Stále jsem střídala zaměstnání a pokaždé věřila, že tohle už bude opravdu ONO. Jenže rozčarování přicházelo pokaždé znovu a znovu. Někde byl problém, ale já ho nechtěla řešit, vlastně jsem ho ani nechtěla vidět, a tak jsem hledala stále nová a nová zaměstnání v domění, že ten problém zmizí. Nezmizel. Dělala jsem chyby ze zbrklosti a nepozornosti a kontrola čísel a dokumentů se pro mě stala doslova noční můrou. CHCI BÝT NEJLEPŠÍ ADMINISTRATIVNÍ PRACOVNICE POD SLUNCEM V posledním zaměstnání jsem vydržela více než rok. Opravdu jsem se snažila být perfektní pracovnicí. Ale čím víc jsem se snažila, tím víc jsem byla ve stresu, že mi to nejde. Myslela jsem, že když budu chtít, dokážu sama sebe překonat… mé zaměstnání se pro mě čím dál víc stávalo nesnesitelné, ale držela jsem se ho zuby nehty, protože jsme měla úžasného šéfa a bála jsem se jíto do další nejistoty, že v jiném zaměstnání to bude ještě horší. SKOČÍM DO TOHO BEZ PADÁKU ! Ale pak jsem si jednoho dne řekla DOST! Už dál nebudu měnit JISTOTU zaměstnání za ten neustálý tlak, stresy a bezmoc, že se nedokážu změnit. Že radši nebudu mít co jíst než žít život, který se pro mě stává doslova peklem. Během 3 dnů jsem DALA V PRÁCI VÝPOVĚĎ a za 3 týdny již dýchala ten opojný pocit svobody :-) MŮJ ŽIVOT ZAČÍNÁ MÍT SMYSL, KDYŽ ….. Začala jsem si uvědomovat, co mi jde, a místo toho, abych snažila překonat své slabé stránky, učím se posilovat ty silné. Přijala jsem, že mi nikdy nepůjde přesná práce s čísly, že občas zapomenu, kam jsem některý dokument uložila nebo si neuvědomím, že jsem měla v nějaké listině něco změnit. Přijala jsem sama sebe a přestala se nenávidět za to, co nedokážu, ale mít se naopak ráda za to, co dokážu. A protože náplní života už není se celý den snažit, abych dosáhla změny sama sebe,  zažínám život víc prožívat a užívat si ho. DOBRODRUŽSTVÍ JE MŮJ ŽIVOT :-) Už během zaměstnání jsem pořádala s kolegyní pohádkové lesy pro školky a věděla jsem, že mají velký úspěch. A pak mě napadlo, protože rádi lovíme kešky, udělat takové pohádkové keškové trasy podél cest v nejkrásnějších lokalitách Českého ráje. A to mělo veliký ohlas. Díky tomu cítím, že můj život konečně dává smysl. Protože dělám něco, co ostatním pomáhá a zároveň i přináší radost. Lidem i mně. Moc všem děkuji za podporu!                       Jitka Kadečková