Poddanství

Moji milí,

Možná si pamatujete ze školy, že až do roku 1781 existovalo v Čechách nevolnictví, které zrušil císař Josef II. Pokud byste chtěli o životě v té době vědět víc, podívejte se sem.

V roce 1781 byla zrušena osobní závislost poddaného na vrchnosti a člověk se stal svobodným. Poddaní tak nově získali právo uzavírat manželství bez souhlasu vrchnosti, svobodně se stěhovat, odcházet pracovat a studovat i mimo hranice panství. Povinnost roboty i naturální a peněžní závazky vůči vrchnosti však zůstaly zachovány až do roku 1848.

A jak se lidem žilo v době Františka Antonína Kolowrata? Kolem roku 1770, tedy 8 let před narozením Antonína Kolowrata, postihl České země hladomor. Jeden rok řádily silné deště, druhý rok pro změnu přišel v březnu sníh, napadlo ho přes půl metru a ležel na polích více než čtrnáct dní. Když roztál, dostavily se záplavy, které znemožňovaly setí. To by se ještě dalo zachránit. Jenže mokro vystřídalo neobvyklé sucho, které trvalo od konce dubna až do 17. června. Na polích nezůstalo téměř nic. Ceny obilí rychle stoupaly. Brzy byly spotřebovány i zásoby určené na osivo. Celé léto pak pršelo, takže všechno hnilo doslova před očima. Lidé začali umírat hlady. Že by boží rány?

Jedlo se všechno – tráva, kořínky, slupky ze žaludů. Chleba se pekl z pilin a s kousky zelí. Bandy žebráků ohrožovaly pocestné. Hromadně hynul dobytek. Hlad, mor, zimnice a horká nemoc si v řadách českého obyvatelstva krutě zařádily. Ztráty se počítaly na půl milionu lidí. Lidé bohužel neumírali jen na podvýživu, ale díky hladu byli náchylnější i k mnoha různým nemocem.

Bohužel vrchnost málo dbala na hlad svých poddaných. K velkým protestním akcím proti peněžním dávkám docházelo na mnohých panstvích, dokonce i na panství Dvory na Tachovsku, které patřilo hraběti Františku Antonínu Kolowratovi. Zvyšoval peněžní dávky, a to vyvolávalo už v šedesátých letech 18. století silné protesty robotníků. Kvůli neutěšené situaci rolníků zatížených vysokými dávkami a sužovanými hladem byl dokonce odvolán z funkce nejvyššího purkrabího.

Všechno vyvrcholilo v roce 1775 do té doby největším selským povstáním a čeština díky tomu získala notoricky známé přirovnání dopadnout jak sedláci u Chlumce.

Nepokoje byly dobře organizovány a měly dohru koncem jara a počátkem léta v robotních stávkách na mnoha panstvích, a tak Marie Terezie vydala patent upravující robotní povinnosti. Hladová léta byla byla důvodem k úvahám o zrušení poddanství.

Chtěli byste se dozvědět víc o hladomoru v Čechách?

Jak se žilo na venkově v 18. a 19. století?

Zvládnete vyluštit tuto šifru? Pokud ano, můžete pokračovat dál…

Nápověda

Heslo pro zobrazení nápovědy: pomoc1

Chráněný obsah
Chcete-li zobrazit chráněný obsah, zadejte níže heslo:

Nápověda 2 – řešení

Heslo pro zobrazení nápovědy: pomoc2

Chráněný obsah
Chcete-li zobrazit chráněný obsah, zadejte níže heslo:

Pokračovat na další stránku

Místo mezery použijte v hesle podtržítko: „_“ , nepoužívejte velká písmena ani háčky či čárky

HESLO OBSAHUJE DVĚ SLOVA

Chráněný obsah
Chcete-li zobrazit chráněný obsah, zadejte níže heslo: